Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na počátku roku jsem dělal průvan ve skříních a vypadlo na mě mnoho restů. Jedním z nich je rok staré album SECT, o kterém by byl hřích se nezmínit. Unikátní sestava k sobě poutá bývalé členy kapel, jakými byli CATHARSIS, EARTH CRISIS, DAY OF SUFFERING, FALL OUT BOY nebo kultovní CURSED. Sestava veteránů, kteří dobře vědí, co dělat.
„No Cure For Death“ jsou krátké, vybroušené hobliny kovu, které vám dřou kůži. Jen dvě skladby z desítky přesahují stopáž dvou minut a vůbec to nevadí. Do těchto šrapnelů je napěchováno tolik zdravé agrese, že na to jiné kapely potřebují minimálně pět vinylových koláčů v plné stopáži. Slovy klasika: „Sedmnáct minut???“.„Ale jakejch!!!“.
SECT tu balancují na hraně nekompromisního grindcore, švédského metalu a těžkotonážního hardcoreu. Společným jmenovatelem je vegan straight edge. Všichni členové tomu vlastně něco dodávají, neboť každý přichází z trochu jiné hardcoreové krajiny. Riffy a zvuk kytar jsou zatěžkané a dusné, ale současně v sobě mají primitivní energii, která je žene kupředu nezastavitelnou silou. Určitý druh špíny dodává i kytarista James Chang.
Texty a jednoznačně pevný postoj kapely má na svědomí Chris Colohan. To samo o sobě je pečeť kvality. Tenhle chlapík nemá ve zvyku dělat přešlapy. Jako obvykle texty reflektují společnost, jsou aktuální a dotýkají se například i náboženství. Pokud se v nich budete dloubat, najdete v nich i na nevelké stopáži spoustu myšlenek.
Poslední skladba lehce vybočuje. Je epičtější, melodičtější, delší, hitovější, valivější a pomalejší. I v této poloze SECT přesně ví, co dělají. Více vyniká text, každá věta je nad melodickými, proplétajícími se kytarami jako rána kladivem.
SECT jsou zásah do černého. Nekompromisní, jasně profilovaná kapela, která na aktuální desce předkládá přesně ten typ extrému, jaký mi dlouho chyběl. Žárné kudrlinky a příkrasy. Přímá cesta k věci a smysluplná fůze hardcoreu a metalu.
Hardcoreová mašina řízená veterány scény, kteří ovládají svoje řemeslo na úrovni grandmaster.
9 / 10
Skladby
1. Open Grave
2. Day For Night
3. Crocodile Prayers
4. Reality's Wake
5. Stripes
6. Liberal Arts
7. Born // Razed
8. Transaction
9. Least Resistance
10. Avoidance Ritual
Diskografie
No Cure For Death (2017) Sect (2016)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2017 Vydavatel: Southern Lord Stopáž: 16:56
Neuvěřitelných 26 let od minulé desky a přesto jako by THE JESUS LIZARD vůbec nezestárli. Suverénní návrat ve znamení typických hutných noiserockových struktur a stále je to správně surový underground, byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu.
Prvotina řecké gothic metalové kapely. Moderně znějící nahrávka, která nezapře svou inspiraci v hudbě z přelomu tisíciletí. Stylově jsou blízcí o generaci starším PENUMBRA a podobně jako zmínění Francouzi se nenechávají svazovat žánrovými mantinely.
Je divné použit u tak dřevního stylu jako doom metal přídavné jméno futuristický, ale přesně tohle STRATALITH je. Originální projekt z New Yorku balancuje někde mezi progresivní náladovkou, doomem, industriálem a možná i djentem.
Mathrock z New Yorku, který nepidliká. Spíše přepíná mezi až doomovými hutnými riffy a prog metalovými kvapíky. Zajímavý stylový hybrid, s ostrým zvukem od Kurta Balloua.
Francouzi pokračují v cestě nastolené na minulém albu "Eroded" a znovu servírují svůj specifický pohled na moderní melodický progresivní rock/metal. Osobité kouzlo lehce vychladlo, ale skladby typu "Elevate" mají stále svou sílu.
Style over substance mi u Eggerse a remaku expresionistické klasiky tolik nevadí, hlavně když Jarin za kamerou opět maluje. Větší hřích je, že tahle předfreudiánská balada o překrveném klitorisu a vilném Rumunovi je dost anemická. Pár pohlednic nestačí.